Zpátky do budoucnosti
Historie fotokoutků, jak je známe dnes, započala na počátku nového tisíciletí s nástupem digitální fotografie a její kompatibilitou s moderní počítačovou technikou. S technickým vývojem, samozřejmě máme stále lepší fotoaparáty, osobní počítače, tiskárny i software, který vše propojí. Navíc bleskově přenese Vaše fotografie na sociální sítě, fenomén dnešní doby. Dá se říct, že používání fotokoutků, je focení pro zábavu. Měl jsem původně na jazyku výraz komerční focení. Ale to bych neměl tak úplně pravdu, protože komerční focení už představovalo focení v automatických budkách, kde jste si nechali zhotovit fotku na pas, občanku a jiné doklady. To bych Vám představoval historii fotokoutků v obráceném režimu, proto pojďme raději pěkně popořádku na úplný začátek.
Trochu historie
První patent na fotoautomat podali 9. ledna 1888 pánové Pope a Poole z Baltimoru. Ten však nebyl v reálu funkční. Prvním známým opravdu fungujícím fotografickým strojem byl produkt francouzského vynálezce TE Enjalberta (březen 1889). Ten byl představen na světovém veletrhu v Paříži. Následovaly další patenty na podobné přístroje. Prvním komerčně úspěšným automatem byl Bosco-Photographieautomat vynálezce Conrada Bernitta z Hamburku patentovaný dne 16. července 1890. Během této doby všechny stroje pracovaly s technikou ferrotypie (fotografie na černém plechu). Němec Carl Sasse patentoval v roce 1896 v Anglii první automat na proces negativ-pozitiv. V roce 1900 tento proces vylepšili Němci Schultze a Vollmann. Chemická továrna Schering AG registrovala 12. července 1900 patent na princip záznamu ve fotoautomatu na fotografický pás.
Skutečnou revoluci v historii automatických fotostánků, způsobil do USA emigrující Anatol Marko Josephewitz. Rodák ze sibiřského města Omsk, židovského původu, který si od roku 1921 změnil jméno na Anatol Josepho. Do USA emigroval v roce 1923 a utekl tak před bolševickou revolucí. V roce 1925 sestrojil stroj Photomaton. Stejně pojmenoval i celou společnost. Úspěch Photomatonu dosáhl Josepho hlavně tím, že postavil kabinu, kterou uzavřel ze všech stran kromě čelní strany. Přední část, kterou se vstupovalo, zakryl závěsem. Toto uspoření se později stalo základem všech fotografických automatů. Úspěch společnosti byl tak ohromný, že ji prodal za 2 roky za milion dolarů. Ještě před tím, než byl stroj, z kraje roku 1928 patentován. A to je třeba říci, že reálná hodnota dolaru, byla násobně vetší než dnes.
Foto stánky
Foto stánky nebo chcete-li foto budky, zažily nebývalý rozmach. Ten gradoval po druhé světové válce v období 50 tých až 80 tých let. Foto stánky se rychle etablovaly v populární kultuře. Viděli jsme, jak se objevují v nesčetných televizních pořadech a filmech, a umělci jako Andy Warhol je použili jako základ uměleckých děl. Elvis Presley, Marilyn Monroe, Audrey Hepburn a nespočet dalších hvězd používaly fotografické stánky, stejně jako mnozí další. Barevnou fotografii dokázaly produkovat zhruba od roku 1970.
Později byly foto budky využívány k focení snímků na úřední doklady. Postupně se přešlo na z klasické fotografie na digitální. V době, kdy každý průměrný mobilní telefon obsahuje velmi dobrý digitální fotoaparát, se zdálo, že foto budky končí. Opak je ale pravdou. Nastává éra zábavného focení, pomocí foto koutků. To se však již vracíme na začátek tohoto článku.